Babí léto

V paprscích října dozrává
přívlastek léta - lehce babí.
Na nebi bílá otava
smíchala volné rýmy, jamby.


Podzim se vláční do zlata,
barvy se mlhou prolínají.
Cesta je rudě rozťatá,
dozvuky léta míří na jih.


Pavouček mračných blýskanic
má pro letošek upředeno.
Světlo si svléká jako nic
průhledné, bleděmodré věno.


Obtisky sluncí proniknou
až do vzdálených skromných lesů.
Stín kapek bloudí pěšinou,
jantarem čmárá po výkresu.


A je to zvláštní kreslení.
Záře se lije po papíře,
procitá k ránu ze snění
tajemství v neobvyklé míře.


Malíř je tím vším okouzlen,
rusalka se nám odmlčela.
V mlhách se kácí holý kmen,
do větví stírá rosu z čela.